Malá obec pod Dlouhým vrchem s vlastní samosprávou (od roku 1992), která za dob totality (od roku 1960 ztratila samostatnost) hodně trpěla, chátrala, (a to bývala označována za nejkrásnější obec Českého středohoří) vylidňovala se a domy o které se nestarali chalupáři, většinou podlehly zkáze (cca 20 domů), dnes opět již vzkvétá, i když v posledním desetiletí přišla o další dvě stavení. Nějakou dobu zde fungovala i hospůdka a prodejna potravin, což už dnes neplatí, i když původní plánem bylo nalákat do obce hlavně turisty, nemá jim v současnosti kromě krásné architektury a kaple sv. Prokopa v podstatě co nabídnout. Obcí prochází žlutá turistická trasa (Zlatá stezka zemí hradů) z Třebušína přes Trojhoru a Dlouhý vrch až pod Plešivec, nejbližší okolí obce se ale díky chovu skotu dostává spíše do kategorie "neprostupná krajina".
První písemná zpráva z roku 1255 zapsaná ve Znojmě zmiňuje "Staňkovický
dvůr", ke kterému patřily v té době Pohořany, Trnovany a Podviní.
Byl součástí panství
Ploskovice a nějakou dou byl i v držení
litoměřické kapituly. Během husitských válek byl majitelem dvora
Václav Vilém z Roupova, tehdy nejvyšší zemský kancléř Fridricha
Falckého (neslavného toho zimního krále). Bitva na Bílé hoře
znamenala konfiskaci jeho majetku a tak se Staňkovický dvůr dostal
opět do rukou církve a chvíli na to byl odprodán zpět majitelům
panství v Ploskovicích. Až do roku 1796 byl fungoval jako
hospodářský poplužní dvůr, tedy vrchnostenský. Následovalo jeho
rozparcelování a pronajímání. V roce 1711 zde byla vystavěna kaple,
v roce 1724 zasvěcená Nanebevstoupení Panny Marie. Kaple však během
jednoho století dost zchátrala a tak byla v roce 1867 zbořena. Obec
pak nechala vystavět na jiném místě novou pseudoslohovou kapli s
románskými prvky, v roce 1868 zasvěcenou svatému Prokopovi. V roce
1795 zde byla zřízena škola v části obecního domu, v roce 1814 pak
byla postavena samostatná školní budova. Zrušena byla v roce 1960,
kdy byla zrušena i obecní samospráva.
Během staletí byla původně česká obec osídlena převážně německým obyvatelstvem. Převažoval zde chov dobytka a ovocnářství, za což může zřejmě zdejší spíše horská půda, která je vhodná spíše jako pastviny a zdroj krmiva po dobytek. Zdejší obyvatelé ale pracovali i těžbě stavebního a palivového dřeva či v několika malých kamenolomech v okolí. K obci patří i osamoceně stojící mlýn cca 0,5 km východně od obce, který je dne kulturní památkou stejně jako kaple sv. Prokopa. V roce 1842 byla postavena silnice z Litoměřic do Rýdeče, která zkrátila vzdálenost mezi Staňkovicemi a Litoměřicemi, což přispělo k lepší hospodářské situaci obce. Na začátku dvacátého století zde žilo kolem 200 obyvatel, za druhé světové války 150. Po odsunu německých obyvatel po skončení II. světové války a následného dosidlování, se však počet obyvatel začal snižovat - v roce 1970 to bylo cca 70 obyvatel, po roce 1990 pak už jen zhruba třicet trvale žijících.
Staňkovický mlýn – vodnimlyny.cz
Kaple sv. Prokopa – hrady.cz
Dlouhý vrch – ceskestredohori.cz
Dlouhý vrch
Obecní vrch u Staňkovic - 402 m >>>
POSLEDNÍ AKTUALIZACE
11.11.2024
Stránky jsou provozovány za laskavého přispění: