VRKOČSKÝ VRCH
(Mühlberg)
659 m
-----------
a
NPP Vrkoč
(Workotsch)
-----------
VYHLÍDKA VRKOČ

Vrkoč není jen od roku 1966 státem chráněná národní přírodní památka - tedy skalní útvar stometrové skalní zdi s ukázkou paprskovitého uspořádání čedičových sloupců v severní části Vaňova v bezprostřední blízkosti železniční trati, ale i název čedičového vrchu mezi Podlešínem a Vaňovem, po jehož severozápadním úpatí teče Podlešínský potok, který v severovýchodní části Vrkoče padá nejdříve vodopádem U četrova mlýna a posléze mnohem známějším Vaňovským vodopádem (též vodopád na Podlešínském potoce či Vrkočský vodopád) přes čedičový lávový příkrov ohraničený až čtyřicet metrů vysokými skalami tvořenými sloupci o průměru 1 - 2 metry v severozápadní části Vrkočského vrchu, který je zde zhruba ve stejné nadmořské výšce jako spodek vodopádu, zakončen vyhlídkou do labského údolí - vyhlídka Vrkoč. K této vyhlídce stavěli cestu v rámci vojenského cvičení vojáci rakousko-uherské armády v roce 1916, na což upozorňuje, dnes už bohužel patně čitelný pamětní kámen, umístěný u odbočky na vyhlídku kousek od Vaňovského vodopádu. Od vyhlídky pokračuje asi 100 metrů dlouhá rozeklaná čedičová zeď až k železniční trati - NPP Vrkoč. Tento útes zakončující Vrkočský vrch vedl původně až k řece Labi. Kolem roku 1850 muselo být několik jeho skalních bloků odtěženo kvůli budování železniční trati, čímž se odkrylo jeho čelo s vějířovitým uspořádáním čedičových sloupků. Kamenivo bylo použito například na vydláždění Mírového náměstí v Ústí. Za to, že těžba nepokračovala, tedy i za současnou podobu skalního útvaru, vděčíme především geologovi J.E Hibschovi a staviteli trati Aloisu Negrellimu. Kovový kříž na skalním útvaru pochází z roku 2007. Původní dřevěný kříž zde údajně byl až do roku 1952 a připomínal smrtelnou nehodu místního chlapce.

Samotný masív Vrkočského vrchu, na východě lemovaný četnými skalními výchozy, obcí Vaňov (dnes součást / předměstí krajské metropole) železniční tratí a mezinárodní silnicí I/62 spojující Lovosice s Ústím / Děčínem, od západu po sever lemovaný Podlešínským potokem a z východu pak Podlešínskou plání s obcí Podlešín, je zalesněn převážně listnatým lesem, menší část pak tvoří louky a pastviny. Přístup na vrchol Vrkoče je velice snadný - z východní části Podlešína cestou mezi domy a dále po louce cca 300 metrů a pak prudce vlevo k nejvyššímu bodu lesa, který je zároveň i vrcholem Vrkoče. Pro snažší orientaci - pokud se vydáte od podlešínské autobusové zastávky po žluté směrem na Skály a Dubičky a po necelých 50 metrech před domem čp. 15 zabočte vlevo, kde budete mít po chvíli po levé ruce hned za vsí se vypínající Podlešínský vrch (434 m).

K Vrkočské vyhlídce se dostanete několika způsoby - buď též po žluté z Podlešína (stále mírně z kopce) až na zelenou (rozcestník "Nad Vaňovem") a po ní k Vaňovskému vodopádu a poté po zeleně značené odbočce k vyhlídce nebo po žluté od Střekovských zdymadel (též až k rozcestníku "Nad Vaňovem") či z ústecké Větruše po zelené značce (zároveň naučné stezce Větruše - Vrkoč).
K Vrkočské skále se dostanete od Vaňovského vodopádu po zelené značce a naučné stezce dolů podél Podlešínského potoka. Naučná stezka dole u paty skály u železniční trati končí, vy můžete po zelené pokračovat nebo sem naopak přijít od vaňovského přístaviště (zastávka MHD "Kotva").

Zajímavostí pro mnohé "nepamětníky" může být to, že nedaleko Vrkočské skály končila od roku 1928 tramvajová linka č.6 (v roce 1925 končila ještě u Střekovských zdymadel, skoro ve své celé délce byla jednokolejná s několika výhybnami). Trať byla v roce 1939 prodloužena až do centra Vaňova s konečnou stanicí u restaurace Kotva. Její provoz byl ukončen na silvestra roku 1958. Dobové foto najdete v místopisném odkazu na Vaňov. V minulosti pod Vrkočem u řeky Labe stával Hotel Ráj (Paradies) pod Vrkočem, který je dnes již také minulostí. Kolem roku 1949 byl kolem něho vybudován závod Prefa, kde byly vyráběny prefabrikované stavební panely určené nejen pro výstavbu sídlišť v Ústí nad Labem. Hotel byl nucen ukončit svou činnost a hosty vystřídalo vedení podniku, které zde "sedělo" až do ukončení výroby, po němž pak stavba chátrala. V roce 1999 byl celý komplex včetně hotelu stržen.

     
     
     

Vrkoč - národní přírodní památka

Vrkoč na wikipedii

Vrkoč - hrady.cz

Vrkoč - ceskestredohori.cz

Geologická charakteristika Vrkoče

     
     
     
     
  

Příroda zapletla v ústeckém Vaňově kamenný cop.
Unikátní skála má jméno Vrkoč (06-2016)

Ústí nad Labem - Vrkoč

Vaňovský vodopád >>>

Podlešínský potok a Čertův mlýn s vodopádem >>>

Vaňov >>>

Podlešín >>>

     
     
     
  

Pokud máte nějaký zajímavý odkaz vztahující se k této lokalitě, prosím pošlete nám ho zde >>>


POSLEDNÍ AKTUALIZACE
1.1.2020

Stránky Dálnice D8 & okolí  jsou provozovány
za laskavého přispění společností: