PROBOŠTOV
(Proboscht)
část obce Malečov
okres Ústí nad Labem, Ústecký kraj

Proboštov je malá obec ležící v malebné členité krajině Verneřického středohoří rozkládající se v kotlině Proboštovského potoka, obklopená vulkanickými vrchy, z nichž mezi nejznámější patří Kukla (674 m) s rozhlednou na jejím severovýchodovýchodní rozsoše (Lucemburkův kopec - 564 m). Mezi ty skoro neznámé pak patří masív Pfeifenschneider, tvořený od severu vrchem "Holý Kluk" (372 m), kde se z minulosti dolovalo kvalitní hnědé uhlí), přecházející přes dva vrcholky "Nechané" až přímo k obci. Krajina v blízkém okolí je nejen malebná, ale i dramatická, o čemž svědčí například místo, kterým opouští Proboštovský potok (něm. Mühlbach), zastavěnou část obce, kousek za bývalým Kaiserovým mlýnem, kde protéká divokou soutěskou tvořenou strmými znělcovými skalami (Proboštovské skály). Proboštovský potok též rozděluje obě na dvě jakési pomyslné části - západní s historickým jádrem kolem kostela a východní, která vznikala už v 18. století po zahuštění západní části, kde vznikaly chalupy a menší usedlosti, roztroušené na svazích kotliny. Obě části spojuje kamenný klenutý most se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1862. Úzká asfaltová silnička vedoucí kolem hřbitova směrem na Horní Zálezly, pak patří svými výhledy východním směrem, mezi dramaticko-nejmalebnější v celém Verneřickém středohoří. Z historického hlediska se zde zachovalo několik hodnotných staveb lidové architektury (zděná stavení včetně těch s roubenými či hrázděnými patry), kostel "sv. Jana Křtitele" stojící na temeni terénní vlny nad zářezem údolí, fara, milníky a kříže. Některé objekty jsou památkově chráněny. Uvádí se, že jméno obce vzniklo odvozením od podstatného jména "probošta", jakožto představeného kláštera, ke kterému původně obec patřila (řád Johanitů).

     
     

Historické pohlednice Proboštova

Historie a současnost Malečovka - web obce Malečov

        
        

Když Crispus Hroznata daroval za vlády knížete Soběslava II. Proboštov řádu Johanitů spolu s dalšími sedmi obcemi v roce 1188, o čemž se dochovala první písemná zmínka. V držení řádu zůstal Proboštov až do roku 1238, kdy jej král Václav první daroval Pražské komendě.Už v roce 1383 ale spolu se Svádovem, Tašovem, Pohořím a Zálezly patřil pod Střekovské panství, které bylo v držení Vartemberků a ke kterému patřil až do roku 1848, i když se majitelé Střekovského panství střídali (kromě jiných mezi byli míšenští markrabí, Kladenští z Kladna, Fictumové, Glacové ze Starého dvora a jako poslední pak Lobkovicové, kteří jej drželi nejdéle, už od roku 1563). V době pobělohorské zde nějakou dobu pobývali nekatolíci - kacíři. Gotický kostel sv. Jana Křtitele zde byl postaven už v roce 1352. Barokně byl přestavěn v roce 1670, úpravami prošel v roce 1713 i později v roce 1870 a naposledy byl opravován v roce 1998. Současná budova fary vedle kostela byla postavena někdy kolem roku 1700, opravou prošla v roce 1997. Kostelní zvon, ulitý v Litoměřicích v roce 1524, zmizel z kostela někdy v průběhu první světové války. Milníky pocházejí z roku 1864, restaurovány 1997.

           
           
           

Pro obyvatelstvo, v drtivé většině německé národnosti, bylo obživou především drobné rolnictví, chov dobytka, pěstování ovoce (to se zde i sušilo a následně vyváželo po Labi do Německa). V určitém období skýtala obživu i práce v nedalekých hnědouhelných dolech. Přímo v Proboštově dolovalo se od října
roku 1922 do června 1923 v dolovém poli „Ehregott“, kde se vytěžilo se 1547 q hnědého uhlí. Dolování však muselo být zastaveno kvůli sesuvům a malým finančním prostředkům.

Od roku 1850, kdy vznikla obecní hejtmanství, byl Proboštov samostatnou obcí v bývalém politickém a správním okrese Litoměřice.
Od 1.2.1949 je součástí okresu Ústí nad Labem. Samostatnost však netrvala dlouho neboť už od ledna 1963 se Proboštov sloučil s Tašovem, se společným MNV v Tašově, čímž se stal osadou obce Tašov. Od Května 1976 se obce Proboštov, Tašov, Rýdeč, Čeřeniště, Babiny I. staly osadami obce Malečov. V roce 1980 pak byly Malečov, Rýdeč a Tašov sloučeny v jednu obec se společným názvem Malečov a sídlem MNV v Malečově. V roce 1990 se o Malečova osamostatnil Tašov a Proboštov spolu s dalšími obcemi se stal místní částí Malečova.

           
           
           
           

V roce 1670 zde byla založena církevní škola. Než však byla postavena samotná dřevěná budova školy, probíhala výuka kde se dalo. Konečně v roce 1830 byla vystavěna kamenná školní budova, která byla o čtyřicet let později přestavěna a rozšířena a navštěvovali jí i děti z okolních vesnic. Přímo v obci byly tři mlýny - na západní straně při vodním toku přitékajícím sem od Pohoří stával "Rastchův mlýn" (dnes na jeho místě rekreační chata, "Blumentrittův mlýn", který stával na na okraji obce na přítoku Proboštovského potoka od Tašova (na troskách zbořené mlýnice byl postaven srub, který už také spadl) a "Kaiserův mlýn" též na Proboštovském potoce těsně před Proboštovskými skalami (dnes na jeho základech stojí domek).
Od druhé poloviny minulého století zde zanikla řada staveb, naproti tomu v jižní a jihovýchodní části vznikly rekreační objekty, které ale historickému jádru kolem kostela nijak neuškodily, takže byl zachován jeho malebný vzhled s malebnou skladbou domů. Dokonce v roce 1998 byla obec navržena k prohlášení za vesnickou památkovou zónu, k čemuž však bohužel nedošlo.

Hřbitov Proboštov

Raschtův mlýn

Blumentrittův mlýn

Kaiserův mlýn

Památkově chráněná fara v Proboštově

Památkově chráněný kostel sv. Jana Křtitele

Kostel sv. Jana Křtitele

        
        
        

Milník v jihovýchodní části obce

Milník jihozápadně od kostela

Socha sv. Jana Nepomuckého u kamenného mostu

Pamětní kamenný kříž z roku 1831 u silnice směrem na Horní Zálezly

Pomník padlým v 1. světové válce v Proboštově

Kříž na rozcestí ve východní části Proboštova

Kříž na rozcestí u hřbitova

Na konci katastru obce směrem na Rýdeč stojí, v místech, kde zelená turistická značka odbočuje z asfaltky na polní cestu vedoucí nad starým kamenolomem (Rýdečský Kamenný vrch) k vrchu Panna, dřevěný kříž, umístěný sem v roce 2022, na místě starého, který se zřítil zřejmě poryvem silného větru v roce 2020. Zřícený kříž byl po dohodě s majitelem pozeku a církví částečně zrenovován a umístěn na soukromém pozemku u bývalé sušárny ovoce v Proboštově.  Na úbočí Zadního vrchu severovýchodně nad obcí, stojí starý vodojem. Ještě před pěti lety mu tvořil pozadí vzrostlý les, který však podlehl kůrovcové kalamitě.

     
     

V Proboštově začíná trojice páteřních turisticky značených tras vedoucích na významné vrcholy Verneřického středohoří (nebo na jejich úpatí s odbočkami). Díky autobusové lince 453, která sem zajíždí i o víkendech z krajské metropole se odtud můžete vydat na pěší tůru po žluté značce na Varhošť, po zelené značce na Pannu, Kalich, Soudný Kámen, Malé Sedlo, Sedlo a přes Sokolí hřeben až do Velkého Března. Červená značka pak nabízí trasu přes Pláň, Zubrnice, Bukovou horu, Vrabinec a Velký Chlum až do Děčína.

        
        

Holý Kluk - 372 m >>>

Zadní vrch - 528 m >>>

Lucemburkův kopec - 564 m >>>