(Schwaden)
část Ústí nad Labem
Ústecký kraj
Svádov se nachází po proudu na pravé straně řeky Labe necelé čtyři kilometry od centra krajské metropole. Celé jeho katastrální území včetně osad Olšinky a Budov se nachází se na území CHKO České středohoří (Verneřické středohoří). Severozápadní hranici Svádova tvoří řeka Labe (za řekou se rozkládá Krásné Březno a Neštěmice), od západu jej chrání tzv. "Budovská pláň / Budoweer Ebene", od jihu "Holý vrch / Plussberg", "Opičí kámen / Affenstein" a Ovčí vrch / Schafberg" a od východu pak "Jelení vrch / Hirschberg" a "Hradiště / Radischke". Koryto řeky Labe v dávné historii nevedlo přesně v místech kudy vede dnes, slepé rameno dokonce zasahovalo až ke kostelu sv. Jakuba Většího.
Hájek z Libočan vyprávěl kdysi příběh posazený do roku 827 ve kterém dva bratři "Lahoboř" a"Rušivad", slovanští Vladici, žijící na hrádku na Větruši, rozdělili jednoho dne své cesty - Lahoboř založil město "Austí" a "Rušivald" o kus dál po proudu řeky "Svádov". První písemná zmínka však pochází z roku 1188, kdy byl Svádov darován řádu Johanitů českým knížetem Bedřichem. V letech 1631 - 1648 se Svádov několikrát potýkal se Švédy, byl několikrát vypleněn, obyvatelstvo bylo pobito či pomíralo v okolních lesích hlady a nemocemi. Srovnán se zemí byl i zámek přestavěný Bedřichem ze Salhausenu v roce 1619 na místech původní tvrze z poloviny 13. století. Svádov i s novým zámkem koupil v roce 1680 Julius František, kníže Sasko-Lauenburský, který celé panství připojil k Ploskovicím. Zdejší zámek začal chátrat a začal sloužit jako škola a to až do roku 1814 kdy vyhořel a byl rozebrán na stavební materiál, z něhož byla postavena kolem roku 1900 na jeho místě Villa Habsburg (po druhé svět. válce mateřská škola, dnes sídlo soukromé firmy). Určitě stojí za zmínku i kostel sv. Jakuba Většího z 15. století v goticko-renesančním stylu s plastikami ve slohu saské renesance, někdy též salhausenské gotiky. Svádovská historie je velice slušně popsaná v odkazech níže ...
Ve Svádově se v 19. století dokonce vyráběly lodě
- zdejší loděnice stavěla menší lodě. V roce 1874 zde byla zprovozněna
železniční trať z Děčína do Lysé nad Labem (během první světlové války byla
zdvoukolejněna a v roce 1958 elektrifikována). V roce 1848 byla po zrušení poddanství ustanovena
obec Svádov, pod kterou patřily až do roku 1911 i Valtířov a Olešnice.
Svádov se mimo jiné proslavil i pěstováním ředkviček (období od konce 19.
století do 70. let 20. století), později pak pěstováním jahod (od roku 1968),
nejdříve pod křídly státního statku Ústí nad Labem, po revoluci v rámci rodinné
farmy. Kromě jahod se zde pěstuj i třeba brambory, zelí.
Od roku 1980 je Svádov městskou částí města Ústí nad Labem. Doporučujeme si přečíst zajímavou historii obce v níže uvedených odkazech.
Krásně popsaná historie Svádova
Obcí vede silnice II/261 pravobřežní spojnice Ústí nad Labem a Děčína. Dopravní obslužnost zajišťuje železnice (žel. trať Střekov - Děčín), městský autobus či linkové autobusy Ústeckého kraje. Pro turisty a cyklisty slouží přívoz přes řeku Labe do Neštěmic (pozor od léta 2023 až do odvolání mimo provoz) a v sezóně i muzeální železnice ze Střekovského nádraží do Zubrnic.
Železniční zastávka Svádov >>>
Cyklostezka Svádov - Valtířov - Velké Březno
Kostel sv Jakuba Většího – hrady.cz
Zaniklý Svádovský hrad na wikipedii
Krádež sousoší ve Svádově? - ceskatelevize.cz
Svádov a Střekov se hádají o sousoší – rozhlas.cz
Svádovem kromě Labské cyklostezky v úseku Ústí - Děčín neprochází aktuálně (2024) žádná turisticky značená cesta. Jižně a východně nad Svádovem se nachází několik pěkných vyhlídek na obec (vyhlídka Skalka, Opičí kámen a další) jihozápadně od obce se ve Vlčí rokli nachází půvabný Budovský vodopád, údajně nejkrásnější vodopád Českého středohoří. Vyobrazení scenérie vodopádu bylo kdysi použito ve vídeňské opeře jako jedné ze scén ve Weberově "Čarostřelci".
Hradiště u Svádova - 275 m >>>
Vyhlídka Skalka Antona Tschernaye >>>
Olšinský (Kojetický) vodopád >>>
POSLEDNÍ AKTUALIZACE
5.2.2024
Stránky jsou provozovány za laskavého přispění:
