(Triebsch)
okres Litoměřice,
Ústecký kraj
Jedna z nejmalebnějších obcí Českého středohoří rozkládající se na jihozápadním až jihovýchodním úpatí hory Kalich, zhruba 8 km vzdušnou čarou severovýchodně od Litoměřic v západní části CHKO České středohoří, tzv. Verneřickém středohoří. Místními částmi Třebušína jsou osady / obce Kotelice, Dolní Týnec, Horní Týnec, Řepčice, Všeradiště, Zababeč a Nový Mlýnec.
Dle první písemné zmínky byl v roce 1169 jako první majitel tvrze či opevněného dvorce na místě dnešní vsi jistý Bleh z Třebušína (Bleg de Trebusov testis). Pozdějším vlastníkem tvrze byl řád německých rytířů se sídlem v nedalekých Býčkovicích. V roce 1421 se obce zmocnil Jan Žižka, který si na příkré znělcové kupě nad vsí, nechal postavil opevněný hrad na základech původního dřevěného hrádku. Historie obce pak byla po staletí i historií husitského hradu. Třebušínská tvrz byla za husitských válek zničena. Majitelé se zde velmi často v té době střídali. Za Vartemberků, kteří od roku 1496 Třebušín ovládli (v té době byl prý i hrad Kalich zatím neponičen) byl na místě tvrze zřízen panský dvůr. Malá dvoukřídlá renesanční tvrz vznikla asi ve 2. polovině 16. století za Hostakovských. Při švédském vpádu roku 1634 však byla ves spolu s tvrzí a se starým románským kostelem silně poškozena. V roce 1710 pak byla zahájena přestavba tvrze v barokní zámek. Ten po vzniku Československa sloužil obytným účelům, po 2. světové válce byl přeměněn na školu (a v rámci úprav ve vnitřní výzdobě značně poničen), po roce 1990 byl komerčně využíván jako hotel. Farní kostel sv. Mikuláše, udávaný od roku 1384, byl za husitských válek velmi poškozen a o mnoho let později znovu postaven v barokním slohu.
V osmnáctém století patřila k obci
osada Kalich, která s ním později splynula. K obci připadla i osada
Zababeč, Domky pod Trojhorou a samoty Füsslův mlýn, Třebušínský mlýn
a Na Potoce. Obyvatelstvo, v drtivé převaze německé národnosti (do
vysídlení v roce 1945), se věnovalo hlavně rolnictví, sadařství,
pěstování chmele a chovu dobytka. Na přelomu 19. a 20. století
přibyl i pivovar a cihelna. Do školy, založené v 17. století
docházely i děti z Všeradiště,
Řepčic, Vinného a
Starého Mlýnce. Česká jednotřídka byla otevřena až v roce 1927 za
dosti velkého odporu místních obyvatel. Dům pro školu byl státem
zakoupen od notáře Josefa Bóhmera.
Posledními majiteli zdejšího zámku (na jehož stavebních úpravách se
podílel v 19. století i zřejmě Octavio Broggio) v roce 1945 před vyhnáním ze
země na základě tzv. Benešových dekretů, byli dědicové Dr. Maennela.
Zámek
poté sloužil obytným účelům i jako škola. Paní H.C. Meraldiová,
dcera posledních majitelů, se v roce 1991 vrátila do Třebušína a o
rok později zámek zakoupila. Zdevastovaný zámek a zahradu
zrekonstruovala a vybudovala z něj zámecký hotel, který je zde dodnes. Po její smrti vlastní zámek její dcera.
Centrem obce je úpravná obdélná svažitá náves se zámkem, výstavní
budovou obecního úřadu a malou vodní nádrží. Nad ní směrem ke
Kalichu vystupuje kostelní terasa s dominantním barokním kostelem
sv. Mikuláše z roku 1710, kolem něhož je starý hřbitov. Ke kostelu
je připojena kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1724. V obci je dosud
dochováno několik objektů s roubenými či hrázděnými částmi, stejně
jako jednostranné řádky přízemních a patrových domků v bývalé osadě
Kalich, podél silničky na Žababeč a Hlupice.
Třebušín se může pochlubit školkou, školou, obchodem, hospodou, fotbalovým hřištěm, autobusovým spojením s městem Litoměřice (a rychlíkovou žel. stanicí Bohušovice nad Ohří). V obci a nejbližším okolí se nachází několik koňských farem, rybník s chatovou osadou. Třebušín nabízí svým návštěvníkům krom návštěvy majestátního vrchu "Kalich" i mnoho turistických cílů v bezprostředním okolí - zříceniny hradů Panna a Litýš na stejnojmenných vrších, horským štítem Trojhory, nedalekým čtvrtým největším vrcholem Českého středohoří - Sedlem (726 m), vrchy Soudný kámen, Plešivá, Mlýnský vrch, Prowasken i několika turisticky značenými cestami včetně cyklostezky z Litoměřic do Velkého Března.
Historické fotografie – fotohistorie.cz
Z Třebušína na Kalich, Pannu, Dlouhý vrch a Křížovou horu
Třebušín a Kalich – turistika.cz
Jak se zdolává Trojhora - cestovani.idnes.cz
Tip na výlet - Kalich a Trojhora
Kostel sv. Mikuláše – hrady.cz
Kostel sv. Mikuláše - wikipedia
RYBNÍK MACHČÁK
Rybník Machčák nad bývalým mlýnem je vlastně velká akumulační nádrž vybudovaná pro provoz mlýna, která podle dochovaných písemných zpráv bývala často zabahněná. Západně nad mlýnem se v minulosti rozkládala soustava vodních nádrží, či spíše bahnitých tůní a rybníčků a většího rybníka, který je na starých mapách označován jako "Mühlteich / Mlýnský rybník" a podle pamětníků byl bohatý na úrodu ryb. Pod hrází, kterou tvoří cesta z Třebušína do Starého Mlýnce, stával v minulosti jeden ze dvou mlýnů, patřících k Třebušínu. Na starých mapách jsou rybníky i mlýn patrné již v letech 1764. Poslední majitel mlýna, pan František Machek, který v poválečných letech mlýn provozoval, ukončil svou činnost v roce 1951 (výměnou za vybudování elektrické přípojky). Podle posledního majitele mlýna nese rybník i své současné jméno "Machčák". Objekt mlýna (celkem 3 budovy) stály ještě v roce 1957. Po smrti majitele na začátku šedesátých let, však začaly budovy rychle chátrat, částečně byly rozebrány na stavební materiál, až z nich v roce 1965 zbyly už jen ruiny a v roce 1968 zanikly úplně, zachovala se jen malá část kamenné lednice, vedle které byl v roce 2017 vystavěn rodinný dům. Po ukončení činnosti mlýna provedl ve vlastní režii tehdejší MNV Třebušín úpravu rybníka - vyčištění rybníka, zpevnění hráze a osazení vypouštěcího zařízení. Již o deset lez později v roce 1961, kdy byl v majetku zdejšího JZD, došlo k dalším úpravám (za účelem zajištění vody pro zemědělství) zahrnujícím kompletního odbahnění, výstavbě hradítek k regulaci přítoku i odtoku (včetně malého rybníčku na severní straně) a celý rybník tak dostal v podstatě současný tvar. V druhé polovině šedesátých let začala na jeho západní straně vznikat rekreační zástavba v podobě převážně víkendových chat, západní břeh byl upraven pro koupání, severní dostal z části betonový vstup ... V roce 2011 byl rybník převeden do správy LČR jako vodní dílo "VN Třebušín", které zde provedlo další významné úpravy - byly vykáceny vzrostlé stromy ohrožující stabilitu hráze a částečně i břehů, rybník byl opět kompletně odbahněn, byl upraveny přítoky a výtoky, retenční části na severní straně byly osázeny vhodnou vegetací. Lokalita Machčáku se stala domovištěm obojživelníků i ptactva. Každé jaro se zde činí opatření k bezpečnému přesunu žabí populace k rybníku (zábrany kolem asfaltové komunikace a jejich sběr a bezpečný přesun do rybníka), v letech 2017-18 bylo na severní straně vodní plochy vybudováno "centrum lesní pedagogiky" zahrnující pozorovatelnu ptactva (dřevěný domek s proskleným výhledem a volně přístupným ochozem na dubových pilotech přímo na kraji rybníku), dřevěný altán sloužící i jako sklad mobiliáře, dřevěné lávky, wc a informační tabule. Bohužel cedule na informačních tabulích podlehly času a vandalům a jelikož LČR s jejich obnovou stále váhá, turisté, kteří zde procházejí po červeně značené turistické cestě, nemají možnost se o historii lokality něco dozvědět ....
Litoměřičtí rybáři v sobotu vylovili Machčák.
Ryby vypustili do Labe (10-2019)
Ornitologická pozorovatelna Machčák u Třebušína
POSLEDNÍ AKTUALIZACE
19.4.2024
Stránky jsou provozovány za laskavého přispění:
