
Romantická zřícenina na dohled od
hranice Českého středohoří. Její dvě věže a hradby na mírně
podlouhlém vrchu jsou z dálky viditelné, úbočí kopce jsou přírodní
památkou. Strmý osamělý čedičový vrch je jako celek je úžasnou
dominantou dolního Poohří. Obýván byl už 5 tisíc let před Kristem.
První kdo prý kopec osídlil byl "Léva", který z něj ovládal okolí,
naopak první pevný dům zde prý v roce 754 postavili bratři Kalboj a
Veslav z Košťálova. Hrad samotný postavili ve třináctém století
Lichteburkové, resp. hranolovou věž opevněnou hradbami. V roce 1335
se hrad na jeho vrcholu stal sídlem Zajíců z Hazmburka. Ti nechali
hrad rozšířit o další věž, budovy, bránu a hradby. V roce 1558 byl
prodán Lobkowicům a Hazmburk se tak stal součástí Libochovického
panství. Ztratil na svém významu a bohužel stejně jako mnohé další
hrady i tento byl časem opuštěn a postupně pustl. Slávu si vydobyl
opět až v období romantismu, kdy se stal oblíbeným místem výletů i
díky zájmu osobností jako Karla Hynka Máchy či Svatopuka Čecha. Dnes
je ve správě Památkového ústavu a je kulturní památkou.
Na vrchol s hradní zříceninou vedou turistické značky z přilehlé
obce Klapý, Libochovic i Třebenic. Vstup do areálu hradu je
zpoplatněn a má svou návštěvní dobu. Vstupenky se dají koupit
on-line. Pokud se na hrad vypravíte autem, parkoviště je na jižním
úpatí na konci obce Klapý. Parkování je zpoplatněno (parkovací
automat).
Návštěvní doba >>>
Vstupné >>>
Státní hrad Házmburk
,
Ač se mnoho lidí domnívá, že Hazmburk patří do
Českého středohoří, není tomu tak. Tento osamocený morfologický suk jižně na
dohled od Českého středohoří, je kdysi dávno proniklou vulkanickou žílou v
křídových sedimentech, později vypreparovanou činností selektivní eroze.
Geomorfologicky vrch náleží do celku Dolnooharská tabule, podcelku Hazmburská
tabule, okrsku Klapská tabule, podokrsku Slatinská tabule, jehož je Hazmburk
samostatnou geomorfologickou částí.
Na vrcholu čedičového Hazmburku se nacházejí mnohé skalní odkryvy, kde lze
sledovat nápadné sloupcové pukání skalního masívu. Zde jsou povětšinou všechny
sloupce uspořádány vertikálně a to i na okrajích, takže se lze domnívat, že celý
vrchol byl kdysi součástí většího vulkanického tělesa, jehož okraje též odnesla
selektivní eroze. Část svahů je tvořena odkrytými čedičovými výchozy a sutí. Na
jižních svazích vrchu se v minulosti prováděla těžba kamene a pod vrcholem jsou
tzv. mrazové sruby. Vrcholová část hory se zříceninou, je chráněná jako přírodní
památka a evropsky významná lokalita Vrch Hazmburk, samotná zřícenina je pak od
roku 1964 chráněna jako kulturní památka. Vršky volné sutě a místy i svahy jsou
bezlesé až křovinaté. Zatímco na jihu mají svahy stepní ráz, na ostatních
svazích a při úpatí roste smíšený porost smrku, dubu, akátu apod., při úpatí
jsou sady a pole. Jedná se o významnou lokalitu termofilního hmyzu, zastoupenou
např. přástevníkem kostivalovým či sarančetem.
Při stavbě hradu byly použity dvě různé, od sebe odlišné suroviny - zatímco z
tmavého čediče byla vybudována spodní válcová (černá) věž, ta horní (hranatá)
byla vybudována ze světlých usazenin. Svahy a ruiny Hazmburku jsou však dosti
nestabilní, obzvláště po dlouhotrvajících nebo silných deštích, kdy zde vznikají
lokální sesuvy. Největší zdejší sesuvy v letech 1882, 1898, 1900 a 1939 postupně
zdevastovali část obce Klapý. I dnes se zde nachází tři oblasti potenciální
sesuvů a jeden sesuv aktivní v severní části kopce.
Návštěvnost Házmburku zvýšil seriál Vinaři - idnes.cz
Historické fotografie - fotohistorie.cz
Pověst z Házmburku - Pokud na hradě najdete zlato, neohlížejte se (06-2019)
Pověst z Házmburku - Až potkáte bílou paní, oslovte ji - Kateřino (07-2019)
,
,
,

POSLEDNÍ AKTUALIZACE
24.11..2022