Milešovka - 837 m / Dálnice D8 & okolí

MILEŠOVKA
(Milleschauer)
vrch 837 m

Dominantní trachytový kužel Milešovka je nejvyšší horou Českého středohoří. V horních partiích hory (555 - 837 m)se rozkládá bezmála šedesátihektarová Národní přírodní rezervace vyhlášená již z kraje padesátých let minulého století, poskytující ochranu lesním porostům, suťovým lesům, doubravám, habřinám i bučinám, křovinám a skalní květeně. Milešovka je bezesporu zdaleka viditelnou horou, výrazně převyšující okolí. Díky tomu se jí říká také "Hromová hora", neboť jako nejvyšší bod v okolí přitahuje blesky. Zároveň se o ní udává, že na ní panuje nedrsnější podnebí v Čechách a díky tomu, že je zde bezvětří zhruba jen osm dní v roce, je zároveň považována i na největrnější horu Česka.
Její lákavý kruhový rozhled byl i důvodem zřízení horské restaurace a několika přístřešků pro přespání včetně přístupových cest z Bílky a Velemína na začátku 19. století panem Antonínem Veberem. Časem přibyla i prodejna upomínkových předmětů, bižuterie a minerálů, byla postavena kaplička i taneční parket. Ve čtyřicátých letech pak byla postavena i čtyřmetrová kamenná rozhledna, kterou dodnes připomíná sloupek vedle triangulace u observatoře. O necelých sto let později, v roce 1905, kdy restaurace vyhořela a vzápětí byla lesní správou postavena ještě téhož roku nová, byla díky čestnému předsedovi Horského spolku pro severozápad Čech, teplickému podnikateli Reginaldu Czermackovi, postavena meteorologická stanice s rozhlednou. Za první republiky byl pro turisty přístupný nižší ochoz observatoře.
Pro zajištění provozu na vrcholku hory byla v třicátých létech 20. století od severu zřízena malá nákladní lanová dráha z Bílky na vrchol hory - nákladní visutá dvoulanová dráha kyvadlového systému na šesti podpěrách s pevným uchycením nákladních vozíků s délkou 908 m a převýšením 276 m. Lanovka prošla rekonstrukcí v roce 1962.

Klikněte pro zvětšení obrázku
Za druhé světové války sloužila nacistům jako pozorovatelna spojeneckých bombardérů a turisti měli útrum. Ostatně turisté měli útrum i po druhé světové válce, kdy navíc postupně upadala i restaurace. Bývalá turistická ubytovna byla v šedesátých letech převzata armádou (ČSLA) a tím v podstatě život na Milešovce utichl. Ostatní objekty krom meteorologické stanice začaly chátrat. Vojáci zde zabezpečují přístupové a retranslační místo do vojenské spojovací sítě ze západních a severních Čech a ze zahraničí. Vojáci si zde zažili v roce 1968 nepříjemné chvilky, když se na vrchol doplahočila jednotka Sovětské armády s úmyslem zlikvidovat zdejší vojenskou jednotku, kterou podezírala ze sestřelení sovětského vojenského vrtulníku u Kostomlat pod Milešovkou (více v odkaze níže). Zajímavostí může být i to, že kousek od nich, v letech 1974–1977 na observatoři sloužil jako pozorovatel básník a disident Petr Kabeš. V té době sem za ním chodil Ludvík Vaculík a dopilovávali tu Chartu 77.
Dnes zde sídlí meteorologické pracovitě Ústavu fyziky atmosféry (Akademie věd ČR). Rozhledna bývá za dobrého počasí přístupná od roku 1998. Částečně opravená chata na Milešovce je v sezoně otevřená pro návštěvníky, kteří se zde mohou občerstvit v bufetu (od roku 2012). Především díky velkému převýšení Milešovky nad okolní krajinou je výhled z vrcholu označován za jeden z nejúchvatnějších v celých Čechách. Prohlédnout lze okolní vrcholy Českého středohoří, Děčínský Sněžník, Krušné hory s Klínovcem, Lužické hory, Ještědský hřbet, Jizerské hory i Krkonoše, Šumavu, Český les a Novohradské hory a za extrémně dobré viditelnosti i přibližně 350 kilometrů vzdálené Alpské vrcholy. Vyhlídka na meteorologické stanici bývá otevřená od března do října denně od 10.30 do 17.00 hodin a od listopadu do února pak denně od 11.30 do 17.00 hodin.
Na vrchol Milešovky vedou pouze pěší turistické cesty. Modře značená cesta z Černčic či Velemína, červeně značená pak z Bílky či Milešova.