Zámek Obříství / Dálnice D8 & okolí

ZÁMEK OBŘÍSTVÍ

Na místě původní tvrze, kterou nechal vystavět Jan Popel z Lobkovic po roce 1435, zahájl přestavbu na renesanční zámek v roce 1618 rytíř Václav Pětipeský z Chýš a Egerberka, královský rada. Bohužel o dva roky o majetek přichází za svojí účast na stavovském povstání a je odsouzen k smrti a jeho majetek je zkonfiskován. Smrti se sice vyhnul, ale panství i s rozestavěným zámkem roku 1623 kupují Lobkovicové, resp. Polyxena z Lobkovic. Jenže Polyxenu, ani jejího syna Václava Eusebia, ba ani následného kupce Jana z Goes (1655)rozestavěný zámek příliš nezajímá a chátrá. A tak se panství dostává do rukou Ferdinandu Václavu Slavatovi z Chlumu a Košumberka, který dak zámek opravit a přestavět v barokním slohu. V roce 1691 se zámek jako dědictví dostávu do rukou Marie Karolíny, manželky hraběte Leopolda Antonína z Trauttmansdorfu. Další majitelkou se stává v roce 1729 Marie Josefa Karolína z Trauttmansdorfu a po ní její syn z druhého manželství, hrabě Filip Clary-Aldringen (neplnoletý). Plnoletost se u něj ale projeví rozmařilým způsobem života (chlast, kurtizány, hazardní hry až následnou zadlužeností, z které si pomohl prodejem svému švagrovi hraběti Kristiánu Kryštofu Clam-Gallasovi, císařskému komořímu (1810). Za jeho krátkého majetnictví je zámek opraven a následně v roce 1817 prodán baronovi Františku Kollerovi, který jej nechal přestavět. Jeho žena po jeho smrti prodává Obříství v roce 1840 velkoobchodníkovi Jakubovi Rohrbachovi. Díky němu se z obce Obříství stává důležitým dopravním střediskem a nechává zde vybudovat zájezdní hostinec i přístav pro paroplavbu z Drážďan. V roce 1851 se panství a zámek dostává zpět k Trauttmansdorfům, do rukou Josefu Trauttmansdorfa a v majetku rodu zůstává až do pozemkové reformy v roce 1926, kdy bylo panství zkonfiskováno a stává se velkostatkem a zámek sídlem majitele velkostatku . V roce 1938 zde byla zřízena měšťanská škola, která zde sídlila až do roku 1999. V roce 1949 přechází do vlastnictví státu, zůstává škola a část slouží následně i jako byty a část jako úřadovna pošty.
Památkově chráněný (od roku 1958) dvoupatrový pozdně klasicistní komplex budov, zahrnující zámek, gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele (v kryptě s hrobkou rodiny Františka Kollera), dřevěnou zvonicí, symbolickým hřbitovem padlých a anglickým zámeckým parkem z první poloviny 19. století, byl v restitučním řízení po revoluci v roce 1989 navrácen dědicům. Zámek je nepřístupný.

Klikněte pro zvětšení obrázku