(Schäferwand)
NEBÍČKO
220 m
& železniční tunel (Ovčí stěna)
Děčín
Kdysi dávno, ještě v dobách než si Labe prorazilo cestu tímto velkým nakloněným skalním masívem - kuestou - měl hřeben Pastýřské stěny délku od západu k východu skoro 2,5 kilometru. Na jeho východním okraji dnes stojí děčínský zámek. Vrchol železitého pískovcového masívu se nachází za severozápadní hranicí dnešní zoologické zahrady. Kolmé až mírně převislé stěny masivu vystupují téměř 150 m vysoko nad levým břehem Labe mezi Podmokly a Přípeří. V místech, kde dnes probíhá Labské nábřeží, stávala v minulosti osada Weiher, která zřejmě dala základ původně malé obci Podmokly, která se díky pozdější výstavbě železniční dráhy začala rychle rozrůstat a stala se strategickým střediskem průmyslu.
Dnes je úpatí celého masívu obklopeno
městskou zástavbou Děčína (v roce 1942 došlo ke spojení měst
Podmokly - Bodenbach a Děčín - Tetschen v jedno velké město Děčín).
Pastýřská stěna, která i dnes tvoří velkou dominantu, lákala od
nepaměti pocestné a později i turisty svými výhledy hlavně na
protější zámek (vystavěn v polovině šestnáctého století pány z Bünau
přestavbou ze středověkého hradu) a údolí řeky Labe. Po bitvě u
Chlumce v roce 1813 zde a na protějším Špičáku (Červeném vrchu) navrhováno
vystavět velkou vojenskou pevnost, tomu však nakonec zabránil hraběcí správce
Thunů Wolfgang Kropf. V roce 1919 bylo v místech budoucí zoologické zahrady
zřízeno lesní divadlo. Dva sruby sloužící jako jeviště a dřevěné hlediště zde
vydrželo až do roku 1925. Po té byla v jeho místech vystavěna ubytovna pro
studenty, dnes správní budova ZOO. V té době zde už sloužilo jen dřevěné pohostinství. Podmokly, v té době už město,
nechalo na své náklady vystavět na východním okraji masívu na skále
nad řekou honosný restaurační a ubytovací objekt (vystavěno
staviteli Putzem a Weberem) - romantický hrádek s 18 m vysokou
válcovitou věží, jehož slavnostní otevření připadlo na 1. června
roku 1905. Již o rok později místní podmokelský okrašlovací spolek (Anpflanzungs
und Verschönerungs Verein) vystavěl od jižního portálu železničního
tunelu serpentýnový výstup od tehdejší restaurace (patřily k ní
kamenné terasy s výhledem na zámek - dnes už neexistuje) nejprve "Teufelovou
roklí" až na vrcholovou plošinu Pastýřské stěny. V dolní části
stezky byla na odbočce vybudována tzv. "Jahnova plošina (Jahnplatte).
V roce 1908 byla na plošině odhalena bronzová busta zakladateli
německého tělocvičného hnutí (Deutsher Turnverein) Friedrichu
Ludwigu Jahnovi. V roce 1933 k ní přibyl ještě sokl se jmény turnerů
padlých během světové války. Bohužel bronzová busta byla v roce 1940
odvezena a roztavena pro válečné účely. Restaurace na Pastýřské
stěně měla to štěstí, že byla v provozu po celou dobu minulého
režimu. Problémy začaly až v době nájemců restaurace. Ta byla
střídavě uzavřená v letech 2014 - 2017. V letech 2017 - 2018 byla
veřejnosti denně přístupná i rozhledna, která byla do té doby
přístupná je občas a jen pro skupiny a na domluvu předem. V roce
2020 probíhá rekonstrukce výletní restaurace a v sezoně je pro
návštěvníky otevřeno v přízemí budovy bistro s venkovním posezením.
V Děčíně musí dvě desítky lidí opustit domy kvůli uvolněné skále (02-2018)
Historické foto - fotohistorie.cz
Rozhledna na Pastýřské stěně aneb „Děčínské nebíčko“ (10-2018)
Proč se skále nad Labem říká Pastýřská (12-2019)
Vlaky pod Pastýřskou stěnou - youtube.com
Pastýřská stěna na youtube.com
„Nebíčko“ na Pastýřské stěně čeká rekonstrukce interiéru (10-2021)
ČERTOVOU ROKLÍ NA JAHNOVU VYHLÍDKU
ŽELEZNIČNÍ TUNEL
(Ovčí stěna)
Dvojkolejný 279 metrů dlouhý železniční tunel,
nazvaný "Ovčí stěna", ražený v pískovcové skále Pastýřské stěny v letech 1847 -
1849. Nachází se mezi stanicemi Děčín hlavní nádraží (dříve Bodenbach) a
zastávkou Přípeř v km 1,101 - 1,380. Jeho portály zdobenými novogotickými
cimbuřími (severní portál je obloukový, jižní pak lomený) projel první oficiální
vlak na trase z Prahy do Drážďan 8.4.1854. Mezi tímto tunelem a zastávkou Přípeř
je ještě jeden železniční tunel - Červená skála. Díky solidní kvalitě pískovce
ve skále byl tunel pouze vyražen, nikoli následně vyzděn. Před jeho jižním
portálem stával vedle stezky na Pastýřskou stěnu hotel pro turisty s venkovními
terasami.
VIA FERRATA
V roce 2014 byla na Pastýřské stěně vybudována Via Ferrata, aktuálně s celkem 16 cestami různých obtížností.
Cesty ViaFerraty Děčín Pastýřská stěna
Via Ferrata v Děčíně na youtube.com
Máte rádi skály a adrenalin? - rozhlas.cz
Via Ferrata v Děčíně
Děčín plánuje upravit a zmodernizovat nástup
na ferratu (03-2023)
VÝTAH NA PASTÝŘSKOU STĚNU
Smutnou kapitolou Pastýřské stěny v Děčíně je i
turistický výtah.
První výletníci se výtahem, který dostal do správy děčínský dopravní podnik,
vyvezli na Pastýřskou stěnu na začátku roku 1983. Děčínský dopravní podnik poté
výtah spravoval po celých 11 let (platily zde stejné lístky jako v autobusech, i
označovací stojek by stejný). Plány děčínských soudruhů z vedení města se
ukázaly brzo jako spíše megalomanské než reálné - místo stovek cestujících denně
jich bylo sotva pár desítek denně. A tak projekt prodělával. Musím se přiznat,
že i já jsem měl tu čest se výtahem projet. Ze skleněného vchodového objektu na
Labském nábřeží člověk musel vystoupat 130 schodů (přes železniční tunel) a pak
dlouhou stoupající chodbou k nástupní stanici výtahu a po vyjetí nahoru (12
cestujících s obsluhou celkem 62 metrů dlouhou šachtou rychlostí 1,2 m /s) pak
další dvě patra po schodech, než se člověk dostal na Pastýřskou stěnu. Mě to
připadalo romantické, zajímavé (jen výtahem hluboko ve skále), ovšem spousty
turistů to odrazovalo. Tedy hlavně ty schody, ty byly hlavně pro starší či
obéznější, pořádná makačka. Hlavním důvodem, proč výtah přerušil svůj provoz,
bylo počáteční "šetření" na financích, díky čemuž byla do skály osazena místo
odpovídající technologie z kvalitní legované oceli, výtahová jednotka používaná
v panelových domech, tedy zařízení absolutně nevhodné pro provozování ve
studeném a vlhkém prostředí. V roce 1994 předal dopravní podnik výtah městu a
ten ho odprodal soukromé osobě. Od té doby výtah nejezdil, což znamená, že stál
a chátral. O pár let se už uvažovalo o obnově, tedy rekonstrukci výtahu,
výstavbě nového výtahu přímo na skále i o lanovce z druhého břehu řeky. Žádný z
těchto záměrů však neprošel. V roce 2018 město rozhodlo o demolici vstupního
proskleného objektu výtahu na Labském nábřeží a odstranění výtahové technologie
ve výtahové šachtě, která proběhla v roce 2019.
V Děčíně začala demolice historické budovy nástupní stanice výtahu na Pastýřskou stěnu (11-2019)
Budovu výtahu na Pastýřskou stěnu v Děčíně čeká demolice (11/2019)
Děčín chce zbořit nástup do výtahu (09/2018)
Výtah v troskách, nejezdí už desítky let
Výtah se do Pastýřské stěny nevrátí
Unikátní výtah ve skále - ceskatelevize.cz
ZOO DĚČÍN
V roce 1947 byly v ČSR pouze čtyři zoologické zahrady. V ten samý rok se začala na vrcholu Pastýřské stěny budovat díky děčínskému obchodníkovi Ludvíku Grácovi pátá. Byla otevřena v revolučním roce 1948. Ze zvířat zde byl například medvěd malajský (jediný v té době v naší zemi), makaci, paviáni, ale i medvědi hnědí, jeleni, daňci. Později přibyl i lev, velbloudi, dikobraz a pod. Slušné obsazená byla i zdejší terária. Dnešní zoo zahrnuje cca 6 ha plochy a cca 15 druhů zvířat. O roku 2006 přibyly i tzv. "Rajské ostrovy", což je expozice v centru města v Teplické ulici na místě bývalé noční zoo "Sulawesi". Ve čtyřech patrech zde návštěvníci naleznou mnoho exotických živočichů i největší mořské akvárium v Ústeckém kraji.
HISTORICKÉ FOTO / POHLEDNICE
&nbsnsp;
Děčín - Loubí - přístaviště >>>
Děčín - zámek >>>
POSLEDNÍ AKTUALIZACE
24.11..2022
Stránky jsou provozovány za laskavého přispění:
