dVELKÝ ÚJEZD
(Gross Aujezd)
zámek
Jaroslav Kostomlatský z Vřesovic (1550-1612), který do té doby vlastnil statek v Blažimi, se stal majitelem Velkého Újezda v roce 1575. To on zde nechal vystavět tvrz v renesančním stylu, kterou po jeho skonu zdědili roku 1612 synové Adam Jiří (1575 - 1631) a Radslav (1580 - 1660) Kostomlatští z Vřesovic. Adam poté vyplatil Radslavův podíl. Roku 1623 bylo jeho panství za účast na stavovském povstání převedeno na manství. Adam byl evangelického vyznání a tak musel odejít ze země a své panství (šest vesnic, poplužní dvůr, pilu, pivovar a mlýn) přenechal bratru Radslavovi.
Po Kostomlatských z Vřesovic dostali statek ve Velkém Újezdě na počátku 17.
století do správy litoměřičtí dominikáni. Ti tvrz v letech 1656 až 1658
přestavěli na barokní zámek s kaplí, obklopený ze tří stran hospodářskými
budovami. Kdy ukončil svou činnost mlýn moc známo není, u pivovaru
(Dominikánský pivovar Velký Újezd) je uvedeno datum ukončení 1924. Zámek byl
několikrát empírově upraven, naposledy ve 40. letech minulého století. Celý
statek se zámkem byl až do roku 1945 v rukou dominikánů. Po několika
desítkách let hospodaření státního statku (kanceláře, byty) se zámek s
přilehlými hospodářskými budovami vrátil do rukou dominikánů. Od roku 1958
je zámek (včetně hospodářských budov, sýpky, stodoly a bránou se sochami)
chráněnou kulturní památkou. V areálu jsou v bývalých hospodářských budovách
v pronájmu soukromé firmy. Dochovala se krásná vstupní brána se třemi
barokními sochami v nikách - sv. Vavřince, sv. Michala a sv. Ivana.
Zámecký areál vč. hospodářských budov je aktuálně nabízen k prodeji (2022 / 2003 cca za 12,5 mil. Kč).
Zámek Velký Újezd na wikipedii
Přírodní památka Stráně u Velkého Újezdu >>>
